Koníci

konici.ufonek.net

O koních, pro koně, s koňmi...


Počítadlo:
Počítadlo

Hipocentrum Koryčany
Internetový psí a kočičí útulek, útulky z celé ČR
Horses Online
Bodyskal.cz
EQUISERVER.eu - server o koních a pro koně

Časopis Koně & hříbata

Výživa koně a kopyto - jak to spolu souvisí?

Vloženo: 15.10.2005, Autor: Zuzule
Už odedávna se všichni chovatelé, trenéři, kováři, veterináři i vědci snaží najít souvislost mezi výživou koně a zdravotním stavem kopyt. Odpověď zůstává nenalezena a jisté je jen jedno - žádný zázračný přípravek neexistuje. Řada otázek zůstává nezodpovězena - problematika vlivu krmné dávky na kvalitu tkání u koní (a zvířat všeobecně) se bližšímu prozkoumání zatím celkem úspěšně brání.

Zádrhel je v tom, že problém studia závisí na tom,Man; Panská Lícha zda se zabýváme vlivem určité složky krmiva na reprodukční funkci, na ortopedické choroby, na laminitis nebo na zcela jiný zdravotní problém, a zda se nakonec prokáže, jestli tato složka daný problém vůbec nějak dokáže ovlivnit. Výživa je komplexním souborem vzájemně se ovlivňujících prvků, takže lze jen stěží očekávat, že jeden jediný prvek dokáže sám o sobě vyřešit či odstranit zdravotní potíže.

Pokud usilujeme o správný růst stěny kopytní, o kvalitní kopytní tkáně a o udržení správné struktury celého kopyta, pak lze říci, že je třeba koni poskytnout takovou krmnou dávku, která splňuje všechny jeho nároky na jednotlivé složky. Neexistují důkazy, které by podpořily teorii, že překrmování určitou složkou v případě, že je běžně podávána v potřebné míře, by vedlo k lepším výsledkům. Než se ale budeme zabývat jednotlivostmi, podívejme se na krmnou dávku jako celek.

Vztáhneme-li ji k problematice kvality kopyt, pak na prvním místě musíme při výživě koní zvážit celkový přísun energie/krmiva. Jednoduše řečeno je přísun energie množstvím kalorií, které kůň za den přijme, a vyjadřuje se jako Mcal stravitelné energie. Energii v koňském jídelníčku zajišťuje vláknina, škrob, tuk a v některých případech i protein. Kůň je stavěný tak, že velké procento denního přídělu energie dokáže získat z krmiva bohatého na vlákninu. Což je celkem logické, protože kůň tráví většinu dne pasením. Jeho trávicí systém má velmi účinnou fermentaci, která koni umožňuje strávit nejen celulózu a jiné vlákninové prvky, ale která mu navíc umožňuje syntézu proteinu a vitamínů řady B.Nika- noha

Vláknina a škrob, které zůstávají po trávení v tenkém střevě, pak fermentují na rozpustné mastné kyseliny. Ty se mění buď na glukózu nebo tuk. Jak je vidět, valnou většinu energetické potřeby koně tedy dokáže zajistit prostý přísun krmiva bohatého na vlákniny - tedy trávy a sena. Pokud není přísun energie dostatečný, trpí tím celý metabolismus koně a všechny tělesné funkce. Jedním z největších omylů, jichž se lidé dopouštějí při zchvácení kopyt koně, je ten, že nechají zvíře vyhladovět na samou hranici možností v naději, že tím pracují na jeho uzdravení. Jakkoli překrmování koní nemá žádný praktický význam, neexistuje ten nejmenší důvod, proč udržovat koně v energetickém deficitu po delší dobu. Protein je látkou, o níž se hodně mluví, a málo se o ní ví. Také patří k těm složkám krmiva, které bývají naprosto špatně dávkovány. Protein bývá díky mnoha neznalostem a nepřesnostem doporučován při všech možných komplikacích od laminitis po neplodnost. Vzhledem k zaměření tohoto článku by nás mělo především zajímat, že kopyto tvoří převážně nerozpustný protein nazývaný keratin. Z toho tedy plyne, že jakékoli zanedbání potřebného množství proteinu v jídelníčku koně jde na úkor růstu i kvality kopyta. Pozoruhodná je například reakce kopyta na jarní trávu, která obsahuje vysoké koncentrace proteinu při 20 - 30 % sušiny - změny si všimne hodně lidí, ale málokdo ji přičítá právě nárůstu proteinu v krmné dávce.

Minerály by měly být v krmné dávce vyvážené. Dnes se ve vztahu krmná dávka - kvalita kopyt klade přehnaný důraz na zinek a ostatní minerály důležité pro metabolismus jsou opomíjeny. Musíme mít stále na paměti, že zdravé kopyto se odvíjí od zdravého koně. Pokud tedy deficit určitého minerálu ovlivní zdraví koně obecně, pak o něco později zcela určitě ovlivní i zdraví kopyt. Zinek je v otázce kvality srsti, kůže a kopyt neoddiskutovatelně velmi významným prvkem. Na druhou stranu, pokud ho bezhlavě přidáváme do dávky, která již dostatečné množství zinku obsahuje, nemusí to přinést jen dobré výsledky. U jiných minerálů zatím nebyl přímý vliv na růst kopyta prokázán, ale jedná se o "pole neorané", a tak výzkum možná brzy přinese nové poznatky.
Alf- Všechovice
Vitamíny ve vztahu ke kopytům bývají většinou zúženy na jediný, biotin. O něm toho bylo napsáno víc než o všech ostatních dohromady. Předpokládá se, že denní potřeba normálního koně činí 2 - 3 mg. Zajímavé přitom je, že koně se špatnými kopyty mají koncentraci biotinu na zhruba stejné úrovni jako koně zdraví (tedy 200 - 300 mg/I). Různé studie však prokázaly, že doplňkové dávky biotinu se projevily zlepšením tkáně kopyta po histologické stránce. Zatím se ale zdá, že reakce koní na zvýšené dávky biotinu jsou hodně individuální.

Vitamínem s vlivem na kopyta se zdá být i vitamín A. Koně s dostatkem tohoto vitamínu v krmné dávce mají mnohem menší problémy s růstem kopytní stěny, což je dáno vlivem vitamínu A na dospívání buněk a na integritu vrstev kůže.

Z ostatních vitamínů je třeba vyzvednout vitamíny řady B, jejichž vyvážený příděl je v krmné dávce také duležitý. Platí to zejména u koní stresovaných, rychle rostoucích nebo u koní v intenzivním tréninku. Protože vitamíny B ovlivňují metabolismus a tvorbu červených krvinek, měli by mít uvedení koně zajištěn zvýšený příděl těchto vitamínů po dobu zátěže.

Nejznámější nemocí je zřejmě zchvácení kopyt. U ní musíme krmení dělit do dvou fází:
1) při akutním stádiu
2) ve stádiu léčby
Bezprostředně po zchvácení je třeba v krmné dávce snížit podíl uhlohydrátů, protože došlo i k narušení střeva fermentace. Nastupuje dieta bohatá na vlákninu a se sníženým obsahem škrobu. Krmit postiženého koně v této fázi nekvalitním senem ze staré trávy nebo starou trávou je prakticky totéž jako nekrmit ho vůbec. On totiž potřebuje krmivo, které bude snadné fermentovat, tedy trávu/seno s minimem zaschlých tvrdých stonků a s maximem listu. Nelze zatím tvrdit, že by krmení vojtěškou či jinými luštěninami bylo nějak škodlivé. Oproti luční trávě jsou totiž energeticky bohatší, obsahují více minerálů, vitamínů a proteinu. A právě to potřebuje postižený kůň k tomu, aby se tělesně i duševně zotavil.

Jakmile se metabolismus koně stabilizuje, je třeba způsob výživy změnit. Nelze koně vyhladovět. Kůň po zchvácení kopyt potřebuje dietu, která splní jeho základní potřeby na jednotlivé složky krmné dávky. Výhodou se jeví přidávání tuků, které jsou 2,25krát bohatší na energii než stejné množství uhlohydrátů. Jsou spalovány v tenkém střevě a je stravitelný z 90 % podle svého složení. Dalšími snadno fermentovatelnými složkami může být řepa nebo sójové slupky nebo míchaná vícesložková krmiva. Rozhodně je třeba se vyvarovat mýtu o tom, že koně se schvácenými kopyty stačí krmit minimem nekvalitního sena. Jde přece o zajištění rychlého růstu kopyta, a k tomu je podstatné, aby koni v těle nechyběl protein/aminokyseliny. Mimo běžnou krmnou dávku by měl takový kůň dostávat i doplňkové prvky, a to až ve čtyřnásobku běžné dávky (tedy asi 50 - 100 mg biotinu, 9 g metioninu a 400 - 600 mg zinku).

Ačkoliv příčinou velkého procenta špatných koní jsou genetické vady a špatná stavba končetin, určitý podíl lze výživou ovlivnit. Je ideální, pokud najdete výrobce krmiv a necháte si poradit, jaký typ krmiva je vhodný pro vašeho koně. Vyžádejte si podrobné složení krmiva, hledejte taková, kde jsou vyváženy všechny minerály, kde jsou vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě a kde najdete takové zdroje vysoce kvalitního proteinu jako jsou sójové boby. Kompletní krmiva by neměla být míchána s dodatečnými porcemi ovsa, protože je tím narušena nutriční vyváženost krmné dávky. Nezbytným doplňkem musí ovšem být kvalitní seno, nejlépe směs vojtěšky s kvalitním lučním senem (viz výše). Někteří chovatelé sice poukazují na to, že tato směs má vysoký obsah proteinu (14 - 17 %), ale na druhou stranu jim nijak nevadí, že jarní či podzimní pastva má 20 - 26 % proteinu. Těm, kdo mají sportovní koně a jsou přesvědčeni, že nejlepších výkonů dosáhnou jen zkrmováním ovsa, kladou veterináři úpěnlivě na srdce: chcete-li dosáhnout přímo dramatické změny v růstu kopyt a v jejich kvalitě, přidávejte do denní krmné dávky aspoň jeden kilogram doplňkových granulí.

Kvalitní kopyto je základem dobrého koně a nelze se k němu dopracovat žádným trikem. Je to výsledek společného úsilí dobrého kováře, správné výživy, kvalitní péče a pečlivého výběru koní, kteří mají i geneticky kopyta v pořádku.

zdroj: časopis Jezdectví; Ing. Silvie Lečíková




Všechny publikované fotografie a články jsou chráněny autorským zákonem. Zákaz jejich kopírování bez souhlasu autora.
© Zuzana Buráňová 2003—2020
TOPlist