Cross Country
Parkur s pevnými překážkami v terénu, který musí jezdec zvládnout v předepsaném čase.
Cval
Jeden ze základních chodů koně. Cval je nejrychlejším chodem.
Čištění
Denní čištění koně, při němž ho hřebelcujeme, kartáčujeme a vyškrabujeme mu kopyta.
Drezura
Výcvik koně s cílem seznámit ho se stále jemnějším dáváním pomůcek a ježdění stále obtížnějších lekcí. Drezura je soutěžní disciplínou.
Chod
Způsob, jakým se kůň pohybuje vpřed, Základní chody jsou krok, klus a cval; a pak u určitých plemen (například islanďanů) tolt a pas.
Jezdecká dráha
Otevřený výcvikový prostor pro jezdce a koně. Obvykle je ohraničen nízkým plotem. Může být používán jako drezurní čtverec nebo jako skoková jízdárna.
Jezdecký bičík
Bičík pro výcvik drezurního koně je 110 až 120 cm dlouhý a pružný. Používá se k pobízení koně, když nestačí pomůcky stehny a sedem.
Jízdárna
Jezdecká dráha v hale, která je obehnaná hrazením, tj. lehce zešikmenou masivní prkennou stěnou.
Kandáre
uzdění s dvěma udidly. Používají je zkušení jezdci v drezuře, a to teprve od určité úrovně.
Klus
Jeden ze základních chodů koně. Klus je chod mezi krokem a cvalem. Vysedání: jezdec zůstává pevně sedět v sedle a snaží se odpružitotřesy. Lehký klus: jezdec zdvihne při každém druhém taktu zadek ze sedla, tím že se zapře koleny.
Krok
Nejpomalejší chod koně.
Lekce
Určité cvičení nebo část úkolu v drezurní zkoušce.
Lonže
Asi 8 metrů dlouhá a 3 centimetry široká oprať, která má na jednom konci poutko a na druhém sponu či háček. Slouží k práci s koněm v kruhu. Lonž používáme vždy lehčí, aby netlačila příliš na nos koně.
Nánosník
Část uzdy, která spočívá na nose koně a slouží k zesílení účinku udidla, resp. udržení ho na místě.
Oddíl
Tvořit oddíl: Koně jdou jeden za druhým ve stopě.
Odstup
Prostor mezi dvěma jezdci. Na dráze i v terénu je třeba z bezpečnostních důvodů udržovat odstup minimálně dvou metrů (asi jednu "koňskou délku") od předního jezdce.
Ohlávka
Uždění bez udidla, které se používá k přivázání a vedení koně.
Ostruhy
Kovové třmínky s kratší či delší špicí vybíhající dozadu, které se připevní na jezdecké boty. Ostruhy se nasazují s krátkým tlakem a mají přimět koně ke zvýšené aktivitě zadních nohou.
Otěže
Dva široká kožené řemeny, které vedou od udidla uzdy k ruce jezdce a na koncích jsou spojeny přezkou (anglický styl), anebo zůstávají odděleny (westernové ježdění). Otěžemi jezdec řídí svého koně.
Parád
Působení jezdce, pokud chce upozornit koně a snížit tempo (poloviční aretta neboli zádrž) či koně přimět k zastavení (paráda).
Podbradník
Část uzdy, která se zapíná pod bradou koně a zabraňuje mu otevřít hubu.
Pomůcky
Pomůckami dává jezdec koni na srozuměnou, co od něho chce. Přirozené pomůcky jsou pomůcky stehny, sedem a otěží. Umělé pomůcky jsou bičík a ostruhy a také prut.
Pomůcky k lonžování
K lonžování koní používáme obnosek (koženou ohlávku bez udidla), vyvazovací otěž, obřišník, jezdeckou uzdečku a lonžovací oprať - lonž.
Prut (bič)
Obzvlášť dlouhý bičík s asi 2 metry dloudou rukojetí a asi 3 metry dlouhou šňůrou, který se používá hlavně jako pomůcka při lonžování.
Rozsocha sedla
Oblouková část sedla nad kohoutkem. V nouzi se lze za ni i přidržet.
Ruka
Často používaný pojem, který má více významů. Na dráze jdeme buď na pravou ruku (to znamená, že pravá ruka jezdce směřuje k vnitřní straně dráhy) nebo na levou ruku (levá ruka jezdce ukazuje dovnitř). Střídání rukou znamená přejetí dráhy napříč, abychom při dosažení stopy dále jeli obráceně. Mít měkkou ruku znamená dávat jemné a plynulé pomůcky otěží. Vést koně na ruce znamená vést koně na vodící šňůru nebo za otěž, aniž bychom na koni seděli.
Sedlovna
Místnost v níž se uchovávají sedla a uzdy.
Skoková jízdárna
Tréninkové cvičení pro parkurové jezdce a koně s překážkami, které můžeme vidět i na soutěžích.
Skoková zkouška
Soutěžní disciplína, při níž kůň a jezdec musí překonat více překážek za sebou a v určitém pořadí.
Skokový bičík
Skokový bičík je zřetelně kratší a ne tak elastický jako bičík pro drezurní jízdu, většinou je na konci opatřen malou plácačkou.
Stopa
Stopa kopyt jednoho koně na dráze. První stopa probíhá přímo na okraji, druhá jeden krok vedla ní.
Třmen
Kovový kruh s příčkou, v němž spočívá noha jezdce. Třmen je připevněn k sedlu dlouhým koženým pásem - třmenovým řemenem.
Udidlo
Kovová součást uzdění někdy poměděná (existují i gumová udidla), která se vkládá koni do huby a jezdci umožňuje řídit koně pomocí otěží. Existuje mnoho různých udidel, která se používají různě. Nejpoužívanější je stihlové udidlo. Kandárové udidlo je podstatně tvrdší a smí jej používat jeń pokročilí jezdci.
Ustájení
Způsob umístění zvířat ve stáji. Používá se ustájení vazné (omezuje pohyb koně) nebo volné (využívá výběhy a pastvu). Koně umísťujeme při ustájení do boxů.
Vodící šňůra
Krátké vodítko s háčkem, které se připevní k ohlávce koně a slouží k vedení a přivázání koně.
Zkouška všestranné způsobilosti (military)
Výkonnostní zkouška, která sestává ze tří samostatných zkoušek: drezúry, jízdy v terénu a skokové zkoušky.
zdroj: soubor desek Jezdectví (nakladatelství Atlas)
zpracovala: Eva Tůmová