Příčiny :
1. Nejprve kriticky posuď, zda je tvůj kůň dost nadaný pro parkúrové skákání. Nech si poradit od zkušených jezdců, kteří nemají důvod vymýšlet si pohádky o skutečných schopnostech tvého koně.
2. Stejně tak kriticky se ujisti, zda koně nevede k úprku bolest.
Koně uvažují v našem slova smyslu "logicky", a proto se často snaží před bolestí utéci. Může jít o problémy s hřbetem, které se thoršují při skákání, kdy je požadováno vyklenutí hřbetu. Bolest může být způsobena špatně padnoucím sedlem nebo opotřebovaným udidlem s ostrými hranami. Nechá se kůň klidně nasedlat nebo neochotně přešlapuje? Má v pořádku koutky huby? Když všechny uvedené důvody můžeš s klidným svědomím vyloučit, měl bys teprve věnovat pozornost dalším možnostem.
3. Dalším vysvětlením chování koně je málo svědomitý trénink.
Kůň nerozumí zadržujícím pomůckám nebo je zcela ignoruje, protože jsou neúčinné. Je-li tomu opravdu tak, zjistíš snadno tím, že na rovince bez překážek z prodlouženého cvalu důsledně vezmeš koně zpátky. Pokud ochotně zareaguje, budeš vědět, že příčinou chvátání je samotný skok a nikoli celková jezditelnost a prostupnost.
4.Kůň je nejistý nebo má dokonce strach. Proto před skokem přidává na rychlosti, jako by si chtěl dodat odvahy.
Přestože nekontrolovatlné chvátání je nepříjemné a nebezpečné, měl bys na něj přesto nahlížet pozitivně; tvůj kůň se nebrání už z dálky. Chtěl by poslechnout, přestože si vůbec není jist svouvěcí. Máš pod sedlem "upřímného poctivce".
Jakmile je koni jasné, že má skákat, začne prchat vpřed. Na pomůcky už nedává pozor a čím více se přibližuje ke skoku, tím rychleji cválá. Vytrhává ti otěže, vezme ti ruku a ty můžeš nanejvýš ovlivnit směr jízdy. Zvítězí-li nakonec nejistota koně nad jeho původní ochotou poslouchat, tak před skokem vybočí nebo náhle zastaví. Obvzláště tehdy, když ještě k tomu náhodou přijde do nepříznivé odskokové oblasti. "Nájezdy" na překážku na prchajících koních jsou pouze věcí náhody, a proto v sobě skrývají některá nebezpečí.
Řešení: Posiluj u koně sebevědomí a pracuj s ním tak, aby pro něj skákání bylo něčím stejně 
samozřejmým jako sedlání. Zdravému koni - a jen takoví jsou pro sport vhodní - nevadí, když téměř každý den skáče přes půltucet nízkých překážek.
- Bariéry ve cvičných překážkách by měly být ze začáku dlouhé alespoň 4 metry.
- Na obou stranách překážky by měly být postaveny plenty, které vypadají dost stabilně a jsou dost velké, aby na koně působily jako zábrana.
- Pokud chceš skákat překážky z obou stran, měly by být stejné plenty postavené i z druhé strany. Kromě toho by měly být z obou stran odskokové prvky, které usnadní odskok.
- Jako tréninková překážka pro skákání z obou stran je vhodný zásadně jen kolmý skok.
Několikrát projeď těsně kolem překážky,aniž bys ji skákal. Vyber si nějaký příjemně postavený kolmý skok. Ten je pro trénink vhodnější, protože při špatném nájezdu jsou následky mírnější než u oxeru.
Nejdříve koně zvykej na blízkost překážek. V ruchu pracovního cvalu jeď přimo na překážku a dvacet metrů před ní klidněa pozvolna v pravidelném cvalu na vnitřní nohu odboč do strany. Jednou proti skoku cválej na levou nohu, příště na pravou. Každý další den budeš odbočovat zhruba o metr dál. Jestliže se na začátku vzdáš jakéhokoli skákání, zůstane kůň uvolněný a v pohodě a za několik dní bude schopný ve stejném tempu cválat až blízko před překážku. Bude počítat s odbočením. Jezdi na velkém kruhu o průměru dvaceti metrů, kde je uvnitř kruhu postaven kolmý skok po pravé straně stopy. Skok, který by měl být široký přibližně 4 metry, stojí uvnitř kruhu, ale nikoli v jeho středu. Cválej na levou ruku pětkrát těsně okolo skoku - udělej přestávku v kroku - a pak zopakuj to samé pětkrát na pravou ruku.
Jezdi, jak bylo popsáno dříve, proti skoku a plynule pak pokračuj po kruhu dál. Střídavě skok objížděj z vnější a z vnitřní strany. Veď koně těsně k překážce, ale zatím ji neskákej. Neplánuj si, že budeš skákat zítra nebo pozítří. Vyčkej, až se naskytne vhodná situace.
Tvůj kůň bude stále uvolněnější a jednoho dne budeš mít neklamný pocit, že nyný sním můžeš skok překonat, aniž by od něj začal prchat jako šílený. Například budeš cválat třikrát po kruhu okolo překážky a potom změníš kruh o dva metry u stěny s kolmým skokem tak, aby průměr kruhu měřil 18 metrů a jeho stopa vedla přes skok. Po překonání překážky a v dalších dnech budeš zase jen cválat těsně kolem stojanů aniž bys skákal. Znovu budeš skákat třeba pozítří nebo teprve za 3 dny - důvěřuj svému citu a pozoruj, jak je tvůj kůň uvolněný. Po několika málo týdnech bude pro tvého koně skok stejně tak všední záležitostí jako nacválání. Přesto, zvláště po přestávce ve skokovém tréninku, jakmile spatří překážku, půjde proti ruce více, než je obvyklé. To je ale přirozené a nemělo by tě to zneklidnit.
ZDROJ: Samostatně v sedle - Reinhard Meier