Nikdy neposuzujeme teplotu koně podle jeho uší nebo nohou. I když má kůň na hřbetě závěj sněhu, jeho kůže zůstane netknutá. Jednotlivé chlupy se totiž v chladném počasí trochu vzpřímí a zůstane mezi nimi a kůží izolační vrstva teplého vzduchu, která koně příjemně zahřeje.
Koně velice dobře udržují vnitřní tělesné teplo. I hustá hříva a ocas jsou ochranou proti mrazu (koně se staví zádí proti větru, takže jejich ocas plápolá mezi stehny a chrání tak jemnou a holou kůži na vnitřní straně stehen a v rozkroku.
Koně ve stádech se v zimě shlukují a navzájem se dělí o teplo a chrání před chladem.
Pokud nefouká vítr a neprší, mohou koně bez problémů snášet teploty až do -40°C. Když ale vítr nadzvihne chlupy, může se ke kůži dostat studený vzduch, a ten tělo koně začne odchlazovat. Velmi studený nebo prudký déšť (nebo déšť se sněhem) můžou připlácnout srst až ke kůži, takže "zničí" izolační vrstvu vzduchu. Samotný sníh ale může být velice dobrou 
tepelnou izolací.
Kombinace studeného větru a deště, to je snad to nejhorší, co může koně potkat. Bez další ochrany velice rychle promrznou. Někdy postačí i ochrana ve formě střechy či stromu. Je zde i možnost dát koni deku, ale zdravější a spokojenější jsou právě ti koně, kteří přečkávají zimu pomocí přirozených prostředků.
Jiná situace ale nastává, když koně oholíme (celého nebo část těla). Proč vlastně koně holíme? Pokud i přes zimu trénuje nebo jezdí po závodech, hustá srst může být velkou přítěží, protože zadržuje pot hned u kůže, což může při nízkých teplotách vést k promrznutí koně po práci. Zimní srst je navíc, jak asi sami víte, velice těžké usušit. Můžeme ho víchovat slámou nebo provádět donekonečna. Jestliže se rozhodneš koně oholit, bude sice připraven na práci, ale nebude moci nadále pobývat ve studeném počasí.
A tehdy vystupuje do popředí dekování - oholeného koně podle potřeby v zimě chráníme nepromokavou dekou, a to až o ustálení jarních teplot.
Nejen oholený kůň ale potřebuje deku. Například kůň se sníženou imunitou (během nemoci, po operaci, po nemoci) bude potřebovat jednu teplou vrstvu navíc. Dále ji také budou potřebovat hříbata narozená v zimě (především jsou-li narozena předčasně). Také se jedná o staré koně postižené Cushingovým syndromem. Ti sice mají dlouhou srst, ale jejich termoregulace není dostatečná. Když tvůj starý kůň stojí otupěle se svěšenou hlavou, možná bude potřebovat právě deku.
Deka tedy určitě patří k výbavě majitele koně. Poíkud je ale tvůj kůň zdravý a není oholený, může mu deka více ublížit než pomoci - přitlačí zimní srst na kůži koně, vytlačí ze srsti izolační vrstvu vzduchu (tu, jak již víme, kůň potřebuje). Výsledkem je to, že koni bude větší zima než bez deky. Přirozenou zimní srst koně totiž nahradí až deka o tloušťce 5 cm!
VOLBA DEKY
V dnešní době už naštěstí nejsou na trhu ty klasické pytlové deky se dvěma popruhy okolo hrudníku a jedním pod ocas, které jsme často sbírávali ze země zašlapané ve slámě a v hnoji. Na jejich místo výrobci dosadili obrovské množství propracovaných koňských "kabátků", ušitých z moderních materiálů a takového střihu, že jen tak snadno z koně nesklouznou. Existuje spousta druhů - deky proti větru, zateplovací, odolné proti otírání, nepromokavé... ale nic není zadarmo.
Pokud kupuješ deku pro koně do výběhu, vybírej materiál, který je nepromokavý, ale prodyšný. Uvědom si, že čím častěji a déle bude tvůj kůň deku nosit, tím více bude opotřebovaná a měla by být proto z kvalitního a pevného materiálu. Žádný materiál však nedokáže odolat koňským zubům, které se chtějí "nežádoucí" deky zbavit.
Některé deky mají už daný "střih" - jsou určeny například pro koně s vysokým kohoutkem, jiné zase sahají až do poloviny krku. Správný střih je nejlepší prevencí, jak zabránit vydřeným místům na těle koně.
Cena deky závisí také na materiálu a jeho nepromokavosti a prodyšnosti. Mnoho lidí vlastní dvě deky - jednu (teplejší, nepromokavá) do výběhu a druhou (lehčí, nemusí být promokavá) do stáje. Někdy se stane, že kůň přijde z výběhu s dekou navlhlou nebo 
dokonce promočenou. Tu musíme ve stáji ihned sundat, koně pořádně vytřít suchou slámou a dát mu jinou deku - teplou a suchou.
Řekli jsme si, kdy koni deku dávat a kdy naopak ne, jakou deku použít atd a postupně jsme se dostáváme ke koupi deky. V obchodě si kup tu nejkvalitnější deku, jakou si můžeš dovolit. Vysoká cena bude vyvážená její odolností a pohodlností i funkčností.
Péče o deku - deku sundávej z koně každý den, a než ji znovu na koně dáš, pořádně ho vyčisti a vykartáčuj. Tím ho zbavíš volných chlupů, které by mohly deku zevnitř zašpinit. Pravidelně také kartáčuj podšívku deky. Neper deku častěji než dvakrát či třikrát za zimu, ale nepřeháněj to ani se zanedbáváním - že bude samou špínou stát. Ne všechny deky ale lze prát! Máš-li nepromokavou deku, řiď se při čištění pokyny výrobce, abys nezničil nepromokavou vrstvu. Někteří výrobci dodávají i speciální impregnační spreje.
zpracovala: Zuzka Buráňová
zdroj: časopis Jezdectví