Takto strávený čas se vám odmění možností reportážní práce, při které po vás většinou nebude nikdo vrhat nevraživé pohledy, protože focení zde bývá běžné. Samozřejmě nesmíte překážet či porušovat pravidla jasně vymezených hranic. Naskýtá se vám tu možnost zachycení nejen vlastní soutěže, ale i jedinečné atmosféry před a po ní. Při focení skokové soutěže mají výhodu majitelé přístrojů s delší ohniskovou vzdáleností. Trh současných poměrně levných ?ultrazoomových? elektronických zrcadlovek se k tomuto účelu přímo nabízí. Cílem kvalitní fotografie je zachycení koně při práci nad překážkou ? zde vynikne jeho krása, síla a dynamika. Proto se snažte zachytit co největší detail nerušený okolím a pozadím. Vzhledem k tomu, že i při nejmenším clonovém číslu ?ultrazoom? nerozostří dostatečně pozadí, snažte se záběr komponovat tak, aby za překážkou nestál žádný rušivý prvek. Na překážku byste měli mít dobrý výhled zepředu či šikmo z boku, slunce nesmí svítit do objektivu ani vytvářet nehezké stíny.
Ukázka typických začátečnických chyb: středová kompozice, kůň se ztrácí v okolí a splývá s příliš ostrým pozadím.
Pokud jste vhodnou překážku našli, připravte si nastavení fotoaparátu. Méně zkušení zvolí režim sport, zkušenější raději manuální režim. Snažte se o co nejmenší clonu z důvodu malé hloubky ostrosti a o velmi krátký čas, aby byl kůň ostrý (u tohoto druhu fotek se nezdůrazňuje pohyb rozmazaností). Za daných světelných podmínek vám vyjde požadovaná citlivost. Výhoda focení skoků spočívá v tom, že máte dostatek času na veškerou přípravu, dokonce si můžete i předem zaostřit na překážku a potom jen čekat na ten nejlepší okamžik expozice. Je otázkou cviku, než si zvyknete na zpoždění spouště právě toho vašeho přístroje. Osobně pro toto focení nepoužívám sekvenčního režimu. ?Pokropení? skákajícího jezdce s koněm množstvím snímků zachycujících celý průběh skoku nemusí postřehnout právě ty nejlepší fáze. Každopádně si to však vyzkoušejte, v některých situacích (skoky velkého stupně obtížnosti, kdy celý skok trvá i několik sekund) lze takto získat velice zajímavé záběry zachycující pohyb koně v jednotlivých fázích. Pokud máte dostatečně velkou kapacitu paměťové karty, není nutné snímky zpočátku šetřit. Vždyť v tom, že doma třeba 80% záběrů smažete (s jistým ponaučením a pochopením, co je dobré a co ne), spočívá kouzlo digitálních přístrojů, které jsou na sportovní focení jako stvořené.
Mezi méně známé patří závody drezurní. Jejich focení je celkově náročnější, čím lepší přístroj, tím radostnější a jednodušší práce.
Snahou je zachytit koně v co nejhezčí fázi. Při sekvenčním focení upozorňuji na větší přiclonění z důvodu hloubky ostrosti (aby se objekt nedostal z ostré zóny) a na vzájemný vztah frekvence snímání s periodou chodu koně. Často se totiž pořídí série snímků, na kterých je kůň skoro ve stejné poloze. Vyzkoušejte si, zda je pro danou situaci výhodnější rychlá či pomalá sekvence. Pokud vám nestačí maximální množství fotografií pořízených v jedné sérii, můžete snížit rozlišení snímků, čímž se vyrovnávací paměť přístroje zaplní později.
Dalším běžným místem, kam můžete za koňmi přijít, je jejich domov ? pastviny, výběhy a stáje. Předem musím upozornit na chybu, se kterou se často setkávám nejen ve výsledcích, ale i ?při vlastní akci?. Dala by se popsat asi takto: fotograf přijede autem k výběhu, vystoupí, nafotí deset dvacet fotek a zase jede dál. Představa, že již samotná účast koně na snímku zajišťuje jeho kvalitu, je pochopitelně mylná. Focení koní není o tolik jiné, jako focení lidí ? modelů v přírodě. Je potřeba pracovat s prostředím i s modelem samotným. Vyčkávat na nejpříhodnější okamžiky. Hledejte správné úhly pohledu, ať nedochází k optickým zkreslením (toho je možno využít k focení humorných záběrů).
Vyplatí se předem domluvit s majiteli koní či stáje. Vyvarujete se tím zbytečných nepříjemností a možná vám dovolí jít i do výběhu (bez svolení to nejen z bezpečnostních důvodů nedoporučuji). Nebo vám budou dokonce asistovat, pokud jim za to nabídnete pár vydařených snímků. Drobné přičísnutí koňské hřívy či upoutávání jeho pozornosti je něčím podobným, jako spolupráce modelky s vizážistkou. Čím fotit? V tomto případě lze i levným přístrojem pořídit velice hezké snímky. Jak fotit? Záleží na tom, čeho chcete docílit ? portrétu koně jako celku či jen jeho hlavy, koně ve společenstvu ostatních druhů či lidí, romantické a idylické krajiny s prvkem koně, ... Kůň by měl mít jasné a dominantní postavení v obraze. Každému typu snímku samozřejmě patří odpovídající nastavení přístroje. Používáte-li programové režimy, rozlišujte mezi sportem, portrétem a krajinou, pracujete-li v tvůrčí zóně, pracujte s časem a hloubkou ostrosti. Nezapomínejte volit co nejlepší kompozici scény a co nejpříhodnější světlo. Objevujte na každém koni něco specifického, co se pak na něm budete snažit zachytit a zvýraznit.
Nejnáročnější a nejhezčí je focení koní ve volnosti, kdy vynikne jejich přirozená elegance a nespoutanost. Pokuste se ji zachytit ve vlastní tvorbě. Málokomu se poštěstí fotit polodivoké koně v různých koutech světa, proto vycházejte z toho, co nabízí domácí podmínky. K takovému focení je třeba vypěstovat si jistý vztah ke koním umožňující dosažení uspokojivých výsledků. Foťte v prostornějším členitějším výběhu, kde nebude každý snímek rušen bílým ohradníkem či dřevěnou ohradou. Retuš snímků je možná, ale k té doporučuji přistoupit až v krajním případě. Hledejte zákoutí se stromy či keři, pastviny působící dojmem nedozírné louky; foťte koně v klidu či pohybu... Fantazii se meze nekladou.
K působivým akčním snímkům je potřeba koně vzrušit. Toho se samozřejmě nedociluje snadno, záleží na příležitosti i povaze koně. Proto se obrňte trpělivostí, místo velkého množství nafocených snímků vás čekají hodiny pozorování a čekání na vhodnou příležitost. Mezi mé oblíbené metody patří umístění koně do jemu nového a neznámého prostředí, kdy se vzruší poměrně snadno. Takové počínání již pochopitelně vyžaduje asistenci ostatních osob a jeho popis přesahuje rozsah tohoto článku.
Napadají mne ještě další příležitosti k focení, ale myslím si, že je jistě každý rád objeví sám. Proto doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížil problematiku focení nádherných a ušlechtilých zvířat, mezi která koně určitě patří. Nebojte se, že by se jednalo o jednotvárnou tvorbu. Právě naopak, při focení koní se můžete velice dobře naučit ovládat a využívat veškeré funkce, které váš přístroj umožňuje. Poznávejte režimy přístroje ? od automatiky přes sport, krajinu či portrét, až po plně ruční nastavování. Neopomínejte ani makro režim, který užijete při pořizování detailů koně (velice hezky vypadají například fotografie oka).
Zvládnutí rychlého a intuitivního ovládání fotoaparátu vám zajistí klid na další tvůrčí práci. Nebojte se experimentovat a vymýšlet netradiční záběry. Výhody digitální fotografie vás v tomto směru jen podporují. Na druhou stranu naslouchejte názorům ostatních ? fotografů i lidí od koní. Usilujte tak o vzájemné sloučení technické a obsahové kvality snímku.
zdroj: www.fotografovani.cz
foto: Zuzana Buráňová