A tak jsme tedy šli. Byla jsem nervozní, protože se Palmínka bála vody už jako hříbě. Nakonec jsem si ale řekla, že jednou to vyzkoušet musí, a tak jsem tomu nechala volný průběh. Když jsme dorazili na rybník, nikdo tam nebyl, a tak jsme se pokoušely dostat naše koně do vody. Troody šel, ale moje kobylka si usmyslela, že se ani nehne a do vody za žádnou cenu nepůjde. Tak jsme ji s kamarádkou vzali každá z jedné strany a tahaly ji do té doby, než nepřistoupila aspoň o krok. Nakonec se nám to povedlo, Palmínka do vody přímo skočila a byla radostí bez sebe. Začala hrabat předníma nohama a chtěla si lehnout. Chvíli jsem ji jen tak vodila a pak si na ni sedla. Byl to fakt úžasnej pocit. Ve vodě jsme byli asi necelou hodinu a my pak Palmínu nemohly dostat z rybníka ven. Bylo to fakt krásný, na tohle naše první čachtání nikdy nezapomenu. Od té doby, co jsme chodili plavit, se Palmínka už vody nebojí, ale naopak ji pak musím půl hodiny tahat z vody ven :-)
Autor: Ivana Mutinská